Kvilda -( 1065 m. n. m)
První zmíňka o Kvildě se datuje do 14. století. Obec ležela na významné obchodní stezce z Passau do Kašperských Hor. Kromě soli se po ní do Čech vozily drahé látky,jižní plody,koření, víno a opačným směrem obilí, chmel, med a vlna. V 18 století vznikly v Kvildě a okolí 3 sklářské hutě. Na ty později navázala výroba prosnulých podmaleb na skle. V obci bylo několik hamrů, z nichž nejznámější byla Strunzova pila, která prosnula výrobou a zpracováním rezonančního dřeva.
Dominantou obce je kostel Sv, Štěpána, který byl postaven v roce 1765 a který později vyhořel při požáru obce a na jeho místě byl postaven nový pseudogotický kostel, který byl vysvěcen v roce 1894. Kolem roku 1870 zasáhly do života Šumavy a jejího obyvatelstva katastrofální vychřice, při níž vznikly rozsáhlé polomy s následnou kůrovcovou kalamitou., " Broučkovou dobu" výstižně popisuje Karel Klostermann ve svém románu V ráji šumavském.
První světová válka a hospodářská krize ve 30. letech zbrzdila vývoj obce. Přesto však patřila Kvilda svým ekonomickým potenciálem, školou a kostelem Sv, Štěpána ještě před 2. světovou válkou k nejvýznamějším obcím centrální Šumavy. V roce 1945 žilo v obci 1120 obyvatel.
Poválečný vývoj Kvildy byl ovlivněn nejen odsunem německého obyvatelstva a dosídlením malého počtu nesourodých obyvatel, ale i zřízením hraničního pásma, které na západní hranici podléhalo přísnému režimu.
Dnes v Kvildě trvale žije cca 180 obyvatel. Kvilda se stala po roce 1989 důležitou turistickou křižovatkou centrální Šumavy. Celé katasrální území obce leží v Národním parku Šumava, vzniklém v r.1991.
Kontakt
Kvilda 158